Předešlý díl si můžete přečíst zde.

Už během epického turné k Antichrist Superstar byl Manson ještě více znechucen prohlubující se konzumností a komerciálností muziky a obecně kulturního života. Všechny jeho obavy a temné vize se zhmotnily v albu Mechanical Animals, které vyšlo přesně 14. září 1998 a ukázalo naprosto pokřivený obraz reality, plný levných drog, pomíjivé slávy a povrchního světa šoubyznysu. Vypuštěno bylo hned několik singlů, nejznámější bude patrně Rock Is Dead, který se objevil i na soundtracku k filmu Matrix. Nicméně podle mne tento track jednak hudebně i vizuálně předčí následující trojlístek "hitovek" - The Dope Show s perfektně surrealistickým klipem prezentujícím právě zmíněnou pomíjivou slávu, I Don't Like The Drugs But The Drugs Like Me, jejíž klip jasně ukázal směr, jakým Manson přemýšlel nad konzumností. A nakonec balada Coma White, kte které snad není třeba nic dodávat. Mechanical Animals bylo albem, na kterém se nepodílel dlouhodobý Mansonův přítel Trent Reznor.

Celá kapela se stylizovala do podoby glamrockových hvězd - samotný hlavní aktér byl ještě více oboupohlavní, než kdy dřív. Důvodem k takto radikální změně bylo zapadnutí celé skládačky jménem Mechanical Animals dohromady - kocept tohoto nosiče se totiž točí kolem fiktivní zpěvačky Omega, kterou zpodobnil právě Brian Warner. Následné turné nazvané Last Tour On Earth vyplodilo i živou desku se stejným jménem, obsahujícím navíc dříve nevydanou skladbu "Astonishing Panorama of the Endtimes". Mechanical Animals je druhým dílem skládačky, kterou zatím tvoří spolu s Antichrist Superstar. Následující nahrávkou se měl celý cyklus zakončit. Na poslední dílek jsme si ale museli počkat až do listopadu roku 2000, kdy vychází Holywood (In The Shadow Of The Valley Of Death).

Holywood je vlastně návratem k antikristovským kořenům. Album plné rouhání, nenávisti k bohu, stylizované do podobné surrealistické podoby jako Antichrist Superstar je albem vyváženým po stránce zvukové. Na své si přijdou jak přiznivci tvrdých riffů a úderných refrénů, tak melancholici (zde vévodí Coma Black). Album vzbudilo opět značný ohlas mezi ortodoxními křesťany (Manson se u nich sice odepsal už při debutu, ale...), zvláště díky provokativnímu obalu zobrazujícího antikrista v pozici ukřižovaného. Z nahrávky vzešly videoklipy The Nobodies, The Fight Song a Disposable Teens. Následně se klasicky vyjelo na turné, jehož záznam je pojmenován Guns, Gods and Government.

Po vydání Holywoodu odchází díky neschodám baskytarista Twiggy Ramirez (Jeordie White) a začíná se pracovat na novém nosiči. To už je ale jiná pohádka, kterou si povíme někdy příště.

Další díl si můžete přečíst zde.