Nejhudba.cz - hudební magazín plný novinek i recenzí

First State - je na trancovém poli již řadu let zavedený projekt. Kdysi společné dítko dvou nerozlučných kamarádů Ralpha Barendse a Sandera Van Diena, je známé díky jejich pohodovým, lehce progressivním remixům pro celou řadu DJs, producentů, včetně těch největších, jako třeba Armin nebo Tiësto, který si letos také tento projekt přesunul pod svá křídla do svého dvorního labelu Black Hole Music.Začátky tohoto projektu se datují do roku 2005, kdy vydali jejich první singl Sacred. Ralph ale loni bohužel od projektu odešel, aby pokračoval v jeho rozjetém vlastním projektu Midway, který kdysi tvořil jeden hit za druhým, aby si dal pauzu právě kvůli First State. První album tohoto projektu vyšlo v roce 2007 a jmenovalo se Time Frame. Tehdy ještě spolupráce obou pánů. Na letošní rok ale přichystal pouze už jenom jeden - Sander - další část tvorby First State, a to album Changing Lines. Už i název možná bude evokovat, že nemáme čekat to stejné, jako v případě obou pánů.

Album
Album First State obsahuje celkem 12 tracků, přičemž pět jich je vokálových. Trošku škoda. Osobně si myslím, že hlavní síla First State jsou právě vokálovky. Ale nebudu předbíhat. Na albu spolupracovali, resp. zpívali zpěvaci jako známá Sarah Howells nebo tajemné jméno Relyk, což není ale nikdo jiný, než Kyler (Relyk je psáno pozpátku:-) ) England, kterou jsme mohli poznat z alba Sing of the times od Cosmic Gate, kde zpívala velmi výrazný track Flatline. Dalším, kdo poskytl své vokály je Elliot Johns, který svým typickým falzetem dokonale nazpíval oba tracky, kterými se na albu pěvecky podílel.
Album začíná božským intrem My Sanctuary. Ještě tady jsem se na album nesmírně těšil, protože jako intro slouží více než skvěle, dle mého názoru je to jedno z nejlepších inter, které jsem kdy na trancovém albu mohl slyšet. (9/10)
Track Exeo nezaujme rozhodně tolik jako předchozí zmíněný. Stylem jsme se dostali někam do progresivního housu. Průměr (5/10)
Máme tu první vokálovou spolupráci na songu Surrounds Me, který zpívá právě Elliot Johns. Myslím si, že hlavním tahounem je právě jeho typický falzet, který dodává tomuto songu nezaměnitelnou atmosféru. Pěkný breakdown. (9/10)
Track Cape Point je instrumentální skladbou, nicméně velice zajímavou. Velmi mě bavila ona celková "elektro" nálada, která ze songu vychází. Dosti velká progresivita, nicméně docela pohodová. (7/10)
Cross The Line je dle mého názoru hlavním tahounem celého alba. Zpívá Relyk, tuhle pani určitě fanoušci budou znát viz. výše. Nicméně zpátky k tracku. Rozjíždí se nenápadným progressivním trancem, posléze se přidá naprosto parádní hlas Relyk - Kyler. Celé se to vyvine v naprosto famozní breakdown laděný do breakbeatu, kdy celou hlavní úlohu táhne právě Kyler, přidá se klavírní pasáž a celé zakončí opět progresivitkou. Skutečně moje nejoblíbenější písnička z alba. (10/10).
Máme tu další nudnou část. Song Mojave by vás svojí atmosférou mělo dostat někam doprostřed Mohavské poušti. Částečně se mu to daří, ale pro mě je to jenom nudné progresivní vrzání s nepříjemnou melodií. Co mě ale bavilo, je klavírový breakdown. Jinak je to stále dokola vrzání. (6/10)
Kdo se tu naopak vyřádil je Sarah Howells. Tahle pani dokázala svým hlasem zaujmout nejednoho fanouška. Osobně mám její songy rád a potvrdila to opět v songu Reverie. Její naléhavý hlas opět s dokonalým breakdownem ale trošku pohřbívá právě absence nějakého dalšího nápadu. Takhle její hlas zazdí opět progresivita. Škoda, Reverie mohlo být ještě lepší. (8/10)
Butterfly Efect je takové lehce klišoidní jméno pro další track. Už odpočátku vás dostane elektro progresivní nádech. Nicméně svojí zvláštní tajemnou melodií, jakýmsi pípáním v pozadí a jak jinak fantastickým breakdownem, mě až podezřele bavil. Nicméně po nějaké době se to stane dosti stereotypní. Stačilo ubrat stopáž, i když pět minut není moc, až rychle jsem se toho přejedl. (6/10)
Elliot Johns má na albu i další zářez. Hitovku Breathe On Me, kde opět použije svůj charakteristický falzet. Ovšem jako hitovka je to snad děláno odpočátku. Podezřele rychle jsem to prokouknul. Slibně nastartovaná melodie i hlas je krapet přizděna zase progresivitkou. Následuje zpěv a opět!! výborný lámaný breakdown. Ale to je tak všechno, čehož se můžeme dočkat. Jako přes kopírák čekáte tou nudnou vatou na masakrující breakdown. Radio-friendly song s nudnou omáčkou okolo. (7,5/10)
Zprofanované Brave je dle mého názoru jako výplňka. Na singlu vyšlo již loni a ačkoli Sarah zpívá pěkně, už zdaleka tento song nepůsobí tak hitově. Škoda. (7/10)
Primate je odpočátku koncipovaný jako nářez. Rychlé, úderné beaty, ke kterým se posléze přidá náznak jakého si vrzání. Song ale bohužel nápad nějak nerozvíjí dál a stojí v koutě jako ustrašené děcko. Celých téměř šest minut do vás bude hustit stejný styl bouchání přerušený zhruba ve dvou minutách zajímaným vrzavým breakdownem, který se potom do stereotypního beatu přidá. To je ale tak celé. V zásadě nic nového na talíři jsem nedostal. Stále stejná vata...(5/10)
As You Were trošku změnilo styl a od progresivity jsme přešli někam mezi hranice hard trancu a hard dancu. Jako by se chtěl First State přiblížit někam ke Scooterům. Je to teda rázné, to nemůžu než souhlasit. Breakdown opět jak jinak než fantastiko,místy mi přišlo, že se dostává až někam k epic trancu. Jo, líbí se mi, ale uplná spokojenost to není, protože je to časem opět stereotypní. (7/10)

Resumé
Album Changing Lines je zajímavou směskou. Na jednu stranu víceméně fantastické vokálovky a pár songů, které za poslech stojí. Ale také řada nudných a klišoidních částí. Osobně jsem měl pocit, že u řady songů čekám jenom na breakdowny, které (až na vyjímky) byly fantastické. Omáčka okolo mi přišla ale nudná, bez nápadu, bez šťávy. Odchod Ralpha se na tvorbě Sandera krapet podepsal. Ale i tak se s nečekanou úlohou popral více než odvážně. First State bude vždy projektem, který bude sázet na melodii a breakdowny. To okolí, ta omáčka, ta mu ale moc nejde.