Nejhudba.cz - hudební magazín plný novinek i recenzí

Když přijde něco originálního a novátorského zpravidla se vytvoří dvě skupiny - ti, kteří uznale pokyvují hlavou odvaze interpreta a konzervativci, kteří dílo zatracují. Podobné situaci se nevyhnuli ani Enter Shikari, kteří po vydání svého úderného debutu Take To The Skies uhranuli mnoho posluchačů na celém světě. Po dvou letech o sobě dávají znovu vědět albem Common Dreads, nyní již se silným labelem za zády. Pojďme se teď na ní podívat trochu podrobněji.

Po prvním poslechu si možná řeknete, že chlapci vyměkli. Hardcorového vokálu a rytmů je o poznání méně, skladby jsou vesměs melodické a prim tu hrají syntetizátory, které neúprosně tlačí kytarové riffy na vedlejší kolej. Co má ale převážná část alba společné je smrtící tempo, kterým vás Enter Shikari donutí pokývávat hlavou do rytmu takových rychlovek jako je třeba první singl Juggernauts.

Mezi úderkami se však najdou i klidnější kousky, třeba Gap In The Fence, nebo finální Fanfare of the Conscious Man, které ukazují vokál zpěváka Roughtona Reynoldse v zajímavých polohách. Místo se však našlo i na čistě instrumentální Halcyon (Intro), nebo na mírně experimentální sérii Havoc A - Havoc B. Tracklist je poskládaný tak, aby ani na chvíli nenudil - pokud už máte pocit, že bylo té tvrdé muziky trochu moc přijde čas pro melodickou bombu No Sleep Tonight.Texty prošli výraznější metamorfózou - nyní můžeme lyrickou podstatu Common Dreads označit za více, či méně politickou. Kritika společnosti a války, toho se u Enter Shikari dočkáte plnými doušky. Vše je navíc podáno procítěně a přesvědčivě, že se vám chce vyrazit do ulic a demonstrovat proti válečným konfliktům.V čem Enter Shikari vynikají snad ještě více je bezkonkurenční pódiová prezentace, živě si dokážu představit jak budu na koncertě křičet spolu s kapelou chytlavé refrény, většina tracků z nového alba má obrovský koncertní potenciál. Když se kapele povedlo narvat tolik energie do studiové nahrávky, jaké to pak bude naživo!

Ti, kteří Enter Shikari nenáviděli kvůli spojení taneční a tvrdé hudby je budou nenávidět dál, pro nás ostatní jde o jednu z nejlepších desek posledních měsíců. Nepostrádá dravost, nápad, dobré texty a dechberoucí podání. Bravo!