Nejhudba.cz - hudební magazín plný novinek i recenzí

Dvojice DJs, kteří si říkají Cosmic Gate - Nic Chagall a DJ Bossi - si po únorovém vydání výběrového albu Back 2 the Future plného remixů rozhodně nedali ani chvilku pauzu. Objížděli koncerty a současně se uvrtali do studia k tvrdé práci na jejich novém albu, které pojmenovali Wake Your Mind. Jestli se jim podařilo probudit mysl u jejich fanoušků, to je těžké zhodnotit. Nové album nese opět změnu zvuku, což především skalní fanoušci nesou velmi těžce. Jenže v současnosti se musí všichni DJs a producenti podvolit nekompromisnímu tlaku všudypřítomné komerce a tvrdé housové lince, která ovládá všechna zákoutí elektronické hudby. Je však třeba se ctí upozornit, že i když je album zvukomalebně někde úplně jinde, než jejich legendární kousky jako Somewhere Over The Rainbow nebo The Truth, je mi potěšením vám říci, že stále má tahle dvojka co říci. Pojďme si album blíže rozpitvat.

Na albu naleznete celkem 14 tracků, což je na dnešní dobu jistý standart. Celková doba hudby dosahuje cca hodinky dvacet, což není jako řada konkurenčních kousků, kdy již po hodině plné utlých rádiovek máte konec.
Sometimes They Come Back For More (with Arnej) (7:34): album otevírá téměř stylové intro, na které navazuje progresivní jízda. Spolupráce s Kanaďanem Arnejem, který si nenechá mluvit jak do názvu tracku, tak do svého stylu, vyšla na jedničku. V tracku je slyšet jasné propojení klasického progresivního ražení Cosmiců se zajímavou depresivní melodií, které Arnej tak bezvadně umí. Tahoun alba a pro trancery asi nejzásadnější track z celé placky. (9/10)
Be Your Sound (feat. Emma Hewitt) (4:14): Pokračujeme s pilotním singlem, který Cosmicům nazpívala jejich dvorní vokálistka, a dnes již ikona současné trance music - Emma Hewitt. Tak mě napadá, že díky Cosmíkům vlastně známe Emmu. Oni jí právě na svém předchozím albu Sign Of The Times objevili. Co se týče tracku, jedná se o ryzí kosmíkovinu. Typické progresivní linky i stále lahodný hlas Emmy dávají tušit, že tohle je hit přímo stvořený pro nekonečné rádiové omílání. Nepřinese zdaleka nic nového, ale zahřeje u srdce. A díky právě Be Your Sound jsem vzal Emmu na opět milost po jejím nevydařeném vystoupení na jarní Trancefusion v Praze. (8/10)
Wake Your Mind (feat. Cary Brothers) (6:08): Indie rockový muzikant z Los Angeles se posluchačům zapsal díky spolupráci s Tiëstem na jeho Kaleidoscope. Jejich společný singl se jmenoval Here On Earth a díky remixu od Nica Chagalla mě zaujmul ještě více. A právě díky remixu si Cosmici pozvali Caryho i do jejich studia, aby jim nazpíval track, který nese stejný název jako deska. Co se týče zvuku, spíše zde úřadoval Nic Chagall. Typický progressive bzučák vystřídaly Chagallovy basové linky a spíše proggy (Inpetto) house styl s víceméně klasickou stavbou breakdownu. Co se týče vokálu, Cary se snažil, a rozhodně to dopadlo příjemně. Ostatně spolupráce jsem se bál asi více. Celkově je track spíše k poslechu, a nikterak nepřekvapí. (7/10)
The Theme (4:25): Tak tohle byl oznamovací singl, který na konci léta znechutil řadu trancerů. Co to jako má být? A my se tak báli, aby Wake Your Mind nedopadlo hrůzně. Elektro progresivní linka ve stylu Chagalla spolu odpornou melodií mi připravila nekonečné minuty utrpení a stále to považuji za nejhorší singl, který kdy vydali. (3/10)
All Around You (feat. Myon & Shane 54 and Aruna) (5:32): Trošku údernější progressive, který napovídá spolupráci s maďarskou dvojicí M&S54 spolu s jejich vokálistkou Arunou. Myslím si o tomto singlu, že je to takový nemastný, neslaný hybrid. Takový poslechový progressive trance s příjemným vokálem. O Aruně se nedá říci, že se nesnaží. Hlas má pěkný a moc pěkně se poslouchá. Bohužel celá omáčka okolo by se dala charakterizovat jako neokořeněné jídlo. Najíme se, dodáme tělu živiny, ale nepochutnáme si. (6/10)
Never Apart (feat. Alana Aldea) (5:43): Potlesk prosím. Další z tahounů alba vyšel překvapivě na nenápadný track, který nazpívala taktéž na poli trance music známá Alana Aldea. Můžete jí znát nejspíše ze spolupráce s Leonem Bolierem na tracku Sweetest Lie. Track se rozjíždí velice pomalu, ospale a přímo se hodí pro depresivní podzimní počasí. Přidá se i vokál Alany a začne to pravé zvukové potěšení. Track pokračuje rozjetím do ostřejšího rytmu, přidají se beaty. Konec je tvořen melodickým piánkem jako kosmičí remix k Robbiemu Riverovi a jeho zimně - jarní pecičce Departures s Lizy Curious. Celé to působí velice konzistentně a proto mě to baví. (9/10)
Over The Rainbow (feat. J Something) (4:56): Ačkoli to může na první pohled vypadat jako pokračování jejich legendárního hitu, jedná se o úplně jiný track. Moc příjemný hlás neznámého vokálisty, co si říká J Something. Google mi našel jenom zmínku o tom, že pochází z jihoafrické republiky. Celý track mě taktéž potěšil a hlavně bavil. Troufnu si tvrdit, že tohle by mohl být poměrně slušný hit i v nějakém klubu nebo jiné trance akci. Má totiž tu pravou vygradovanou atmosféru, kdy se z nenápadného stává postupně party killer. (8,5/10)
Nothing Ever Lasts (feat. Andrew Bayer) (6:16): Další spolupráce s producentem, který se ve vodách trance-progresive pohybuje už řádku let. Na tomto tracku vsadili Cosmici na spíše ležérní styl, který hodně koketuje s housem. A chvílemi máte pocit, že zase slyšíte spíše tvorbu Nica Chagalla. Moc pěkné klavírní pasáže, ale ten tucavý ocas okolo mě nějak za srdce nechytil. (6/10)
Calm Down (feat. Emma Hewitt) (5:47): Potenciální kandidát na radiový singl číslo dva? Ano, myslím si, že pokud mají Cosmici klenot v podobě Emmy na svém albu hned dvakrát, příležitost chytnou za pačesy a nenechají se dlouho pobízet. Emma má i v tomto tracku hlasově co nabídnout a nemusí se stydět. Oproti Be Your Sound je toto ale hůře stravitelné. Není to tak malebné a tak, jak bych to jenom řekl, tak medové a sametové jak v předchozím případě. Track je rozhodně údernější a dá se na něj pařit více. Po dlouhé době navíc další klasický kosmic styl. (7,5/10)
Barra (3:45): Další z pěkně vystavených instrumentálních tracků. Barra je známá už dlouho, Cosmici jí prezentovali na několika předchozích kompilacích třeba již minulý rok a tak neurazí. (8/10)
Drifting Away (feat. Cathy Burton) (5:42): Další vokálová spolupráce vsází na osvědčenou Cathy Burton, tu paní, co se blýskla na Arminově Imagine. Opět ráznější progresivní beat, a opět moc příjemný vokál. Škoda jen pozdějšího ukňourávání a neustálého opakování vokálu Drifting away. Začne to dost nudit. (7/10)
Flying Blind (feat. JES) (6:09): Cosmici se nemusí svým výčtem vokálových featuringů rozhodně za co stydět. Přivádějí na své album i tu nejpovolanější. JES Brieden, známou newyorkskou trancovou rockerku, jak o sobě s potěšením často říká. Flying Blind si opět sama otextovala, tak, jak má ve zvyku to dělat. A pokud se více zaposloucháte do textu, zjistíte, že JES opět vložila svůj um do vzdychání si nad tím, jak je láska slepá. Věnuje jí tak všem nešťastně zamilovaným do člověka, který to bohužel nevidí. Najdete se v tom i vy? Zvukově pestrý a přitom lahodný track vás chytne nejen u srdce, ale i příjemně zamotá hlavu. Škoda jen toho pomalejšího rozjezdu. (8/10)
Perfect Stranger (5:34): Jedná nudná a výplňková na závěr? Asi ano. Perfect Stranger je totiž takový otloukánek. Je sice tvrdý, rázný, rychlý a dost možná i nejklasičtějším návratem k samým prvopočátkům tvorby Cosmic Gate, ale mě příliš nezaujal. Nedokáže se totiž jasně vyhranit a tak Vám asi neuvízne vůbec v paměti. (5/10)
Beautiful Destruction (feat. Alana Aldea) (6:00): Jestli tohle je na konec ukazatelem toho, jak bude tvorba Cosmiců vypadat v budoucnu, tak už si tento track radši nebudu pouštět. Dost možná asi nejexperimentálnější úlet na albu mě paradoxně baví. A baví hodně. Jakýsi hybrid  mezi progresive trancem, deep housem, elektrem a kdoví čím dalším, mě vážně začal nahlodávat, jako mozkový trust o tom, že se přesně do tohohle stylu začala tvorba Cosmiců přenášet. Každopádně je tenhle dark track spolu s dokonalým vokálem Alany Aldey mocným a přinese i grandiozní vyvrcholení. Láájk a zároveň se trošku bojím budoucna. (8/10)

Album se prezentuje novým zvukem. Já si myslím, že ačkoli se Cosmic Gate nebáli experimentovat, něco starého z jejich tvorby tam zůstalo. Otázkou ovšem je, jak naložit s celkovým hodnocením. Album uvízlo tak nějak uprostřed. Jako kdyby se zaseklo a najednou Cosmic Gate nevěděli, kam dál. Některé tracky jsou boží a jasně mě utvrdili v tom, že hudebně má tohle album co říci (Sometimes They Come Back For More, Never Apart), jiné kousky mi přišly jako zásadní přešlap někam vedle (The Theme, Perfect Stranger). Celkově však Wake Your Mind prospělo, zejména díky mocné producentské podpoře a masivní účastí světoznámých vokálových jmen,  i když bohužel v letošní silně nabyté konkurenci mírně zklamalo. Každopádně vy všichni, co jste dnes (3.12. 2011) v Praze, určitě vyražte do Roxy na show, kterou tam Cosmici rozpoutají. 

Never Apart (feat. Alana Aldea)

Sometimes They Come Back For More (with Arnej)